|
|
Péče o chronickou ránu - bércový vřed
Kümmelová, Tereza ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Péče o chronickou ránu - bércový vřed se zabývá problematikou chronických ran zaměřenou na bércové vředy. Cílem práce bylo: Shromáždit data o možnostech léčby bércového vředu a prostudování dostupných zdrojů. Získat data z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Tato data následně posoudit a statisticky zpracovat. Vypočítat kvalifikovaný odhad zátěže ošetřovatelského personálu související s péčí o pacienta s bércovým vředem na pracovištích interního typu, na pracovištích chirurgického typu a souhrnně ve Fakultní nemocnici v Motole. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky dříve realizovaných studií. Metodou výzkumného šetření byla sekundární analýza dat z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 164 pacientů s bércovým vředem hospitalizovaných v období od 1. 1. 2022 do 31. 6. 2022 ve Fakultní nemocnici v Motole. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve Fakultní nemocnici v Motole bylo za dané období hospitalizováno více mužů s bércovým vředem než žen. Na interních pracovištích hospitalizovali více pacientů s bércovým vředem než na chirurgických...
|
|
|
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
|
|
|
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
|
|
|
Úloha sestry v péči o chronickou ránu s využitím alternativních metod a materiálů vlhkého hojení
SKŘÍŠOVSKÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá rozborem aktuální klasifikace ran a problematikou léčby chronické rány. V úvodu teoretické části práce je definován pojem rána společně s klasickým rozdělením ran z hlediska jejich patologicko-traumatologického vzniku. V následujících kapitolách je v obecné části rozebrán proces hojení rány z molekulárně biologického aspektu, definován pojem akutní a chronická rána, nově zavádí pro chronickou ránu termín nehojící se rána. Ve speciální části jsou popsány jednotlivé patologicko-chirurgické typy chronických ran z jejich molekulárně biologického, chirurgicko anatomického a terapeutického hlediska. Následně bakalářská práce specifikuje rizikové faktory ovlivňující proces hojení rány se zaměřením na jejich terapeutickou ovlivnitelnost. Tyto faktory jsou rozděleny na systémové a lokální. Bakalářská práce pokračuje rozborem terapeutických a ošetřovatelských možností v léčbě chronické rány od tradičních převazů s využitím sterilních mulových čtverců a dezinfekčních roztoků k materiálům vlhkého hojení, dále pak navazují kapitoly zabývající se moderními metodami débridementu chronické rány jako jsou ultrazvuková hydrochirurgie, terapie řízeným podtlakem nebo larvoterapie. Jednotlivé kapitoly popisují indikace a kontraindikace pro použití těchto metod, jejich výhody a přínos pro pacienta, zaměřují se na roli sestry v péči o chronickou ránu s využitím těchto metod. Závěr teoretické části práce je věnován nutriční podpoře a systémové enzymoterapii, která má zajistit organismu dostatečný příjem energie, všech makronutrientů i mikronutrientů důležitých a nezbytných pro stavbu nových tkání. Empirická část bakalářské práce je formou kvalitativního výzkumu zaměřena na zdokumentování role sestry v péči o pacienta s jedním typem chronické rány, konkrétně o pacienta po laparotomické operaci s rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následně sekundárně se hojící chronickou ránou. K dosažení tohoto cíle bylo použito metody případových kazuistik, kdy byl u skupiny cíleně vybraných pacientů zaznamenán průběh systémové terapie s podporou kardiovaskulárních, ventilačních a nutričních funkcí a se zřetelem na provedený operační výkon, doplněn popisem lokální terapie o chronickou ránu se zaměřením na podíl sestry v péči o tuto ránu, popis dokresluje pořízená fotodokumentace. Kazuistiky popisným způsobem přibližují regresi, stagnaci či progresi vývoje v procesu hojení rány, mapují roli a míru zapojení sestry do péče o tuto ránu, využití alternativních pomůcek v péči o tuto ránu, umění improvizace. Shrnutí výsledků v bakalářské práci přináší závěr, že vědeckotechnický pokrok, který otevírá pacientovi s chronickou ranou nové možnosti a zavádí do terapie chronické rány moderní technologické postupy, přesto existuje skupina pacientů po laparotomických operacích s provedeným rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následnou dehiscencí anastomozy, která je pro využití těchto technologií kontraindikována. Tito pacienti jsou odkázáni na holisticky poskytovanou péči multidisciplinárního týmu, v němž má sestra svojí nezastupitelnou pozici. Biopsychosociální potřeby takto nemocného pacienta kladou na sestru vysoké nároky po stránce osobnostní i profesionální. Úvaha na závěr zvažuje a navrhuje možnost zapojení sestry do předoperační přípravy pacienta k plánovanému resekčnímu výkonu na GIT, a to formou edukace v oblasti podpory nutričních funkcí a systémové enzymoterapie.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s ,, diabetickou nohou´´ po použití přístroje SONOCA 180 v kombinaci s technikou vlhkého hojení
VÍTÁMVÁSOVÁ, Kateřina
Abstract Bakalářská práce Ošetřovatelská péče u pacientů s ,,diabetickou nohou?? po použití přístroje SONOCA 180 v kombinaci s technikou vlhkého hojení je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části rozebíráme vývoj hojení ran od historie až po současnost a možnost stále nových prostředků a postupů ke zlepšování procesu hojení. Dále popisujeme onemocnění diabetes mellitus, jeho rozdělení a komplikace. S diabetem mellitem souvisí problematika syndrom diabetické nohy, kterou se v této práci zabýváme. Onemocnění lze léčit klasickým způsobem nebo moderní metodou, pod kterou řadíme ultrazvukový přístroj SONOCA 180 a vlhké hojení ran. Tato ultrazvuková technika v kombinaci s vlhkým hojením ran je hlavním tématem naší bakalářské práce. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu - polořízený rozhovor a kazuistiky pacientů s diabetickou angiopatií, kteří byli ošetřováni přístrojem SONOCA 180 v kombinaci s metodou vlhkého hojení ran. Tuto metodu jsme pro srovnání použili u pacienta s diabetickou angiopatií, který byl léčen klasickou metodou. Nejdříve jsme vytvořili kazuistiky a poté s nimi hovořili o vybraných tématech. Předem jsme zvolili 14 otázek, které usměrňovaly náš rozhovor. Respondenti byli pacienti hospitalizovaní na chirurgickém oddělení nebo docházeli na chirurgickou ambulanci Nemocnice České Budějovice, a.s. Hovořili jsme se 4 pacienty. Dále byl proveden polořízený rozhovor s 5 sestrami chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Rozhovor se skládal z 10 otázek, týkal se témat ošetřování syndromu diabetické nohy, ultrazvukové metody SONOCA 180 a vlhkého hojení ran. Cílem práce bylo zjistit, jaký efekt má na hojení ran přístroj SONOCA 180 v kombinaci s technikou vlhkého hojení. Druhým cílem bylo zjistit rozdíly hojení po standardním ošetřování a po použití této techniky a zjistit názory pacientů na novou ultrazvukovou techniku. Z výzkumného souboru respondentů vyplynulo, že SONOCA 180 má velký přínos v hojení ran, ale na každého pacienta působí individuálně. Přístroj SONOCA 180 zajišťoval rychlejší hojení ran, než klasická metoda, ale celková léčba je závislá i na zdravotním stavu pacienta, vzhledu ošetřovaného defektu a v jaké fázi hojení se nachází. V praxi by bylo možné naši práci použít jako vodítko při bližším seznamování sester s přístrojem SONOCA 180 v kombinaci s vlhkým hojením ran a poskytnout tak klientům se syndromem diabetické nohy více informací o této metodě a dále k rozšíření vědomostí zdravotnického personálu s touto novou technikou. Proto k bližšímu seznámení pacientů a zdravotnického personálu byla vytvořena brožura (Příloha 15), která pacienty více seznámí s přístrojem SONOCA 180 a s vlhkým hojením ran.
|
|
|
Využití moderních metod v léčbě chronických ran
LEPIČOVÁ, Zuzana
Hojení a léčba chronických ran je velkým problémem a ovlivňuje celkový stav a další osud pacientů imobilních po těžkých poraněních nebo následkem některých chorob a po penetrujících poraněních. Prevence a léčba vycházející z přesného poznání anatomie a fyziologie kůže, patologie a patofyziologie vzniku defektů a procesu hojení přinesla v současné době velké pokroky v ošetřování těchto stavů. Práce má 2 části. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií kůže, patologií a patofyziologií vzniku defektů, procesu hojení a správného ošetřování ran se zaměřením na rány chronické {--} syndrom diabetické nohy, bércové vředy žilní a arteriální a dekubity. Jsou popsána preventivní opatření zamezující vzniku dekubitů. Detailně je popsána dokumentace chronických ran, 3 fáze hojení a kontinuum hojení. Nejvýznamnější součást léčby je lokální péče o ránu {--} převaz. Převazy se řídí standardními postupy, které zahrnují přípravu pacienta, rány k převazu, instrumentária a ošetřujícího personálu. Důležitá je asistence u převazu. Moderní metody léčby zahrnují různé nové typy dédridementu (od mechanického přes autolytický a chemický až po enzymatický zahrnující např. použití larvoterapie) a užití velmi účinných metod vlhkého hojení. Používají se kontaktní neadherentní obvazy, pěny, algináty, hydrogely, antiseptické obvazy, krytí s aktivním uhlím, hydrokoloidy, hydroadherentní krytí, hydrofibrie, obvazy s aktivními ionty Ag, chitosin, krytí s obsahem kyseliny hyaluronové, kolagenní obvazy, krytí s jódem, mupirocinem či medem. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumu formou nestandardizovaného rozhovoru. Cíle práce byly zmapovat využívání moderních metod hojení chronických ran a informovanost všeobecných sester v tomto oboru. Rozhovoru se zúčastnilo 15 sester z různých pracovišť ambulantních a lůžkových, kde se setkávají s chronickými ranami. Informace byly sbírány od února do dubna 2010 a zpracovány do 15 kazuistik. Analýza odpovědí byla přehledně uvedena v tabulce. V diskusi jsem rozebrala jednotlivé otázky a stanovila pro každý okruh 3 hypotézy. Okruh 1: H1: Moderní metody hojení ran se na většině pracovišť systematicky neužívají. H2: Na většině pracovišť neexistují jednotné postupy a indikace užití moderních metod. H3: Na řadě pracovišť se neprovádí statistika výskytu chronických ran. Okruh 2: H1 : Školení jsou organizována zdravotnickými pracovišti ve spolupráci s distribučními firmami, ale kapacitně nestačí zájmu uchazečů H2 : Většina sester deklaruje dobrou znalost stádií chronických ran i fázového hojení. H3 : Cost - benefit léčby chronických ran není dobře znám ani vedení zdravotnických zařízení ani zdravotním pojišťovnám. Závěr je shrnutím celé práce, je zde vyzdvihnuta důležitost následné péče a rehabilitace pro další osud postižených pacientů a jejich rodin.
|
host ::
RSS.